Milá Míšo,
tak už je nás Prokop na světě!
Hypnoporod to nebyl, bolelo to příšerně! Ale techniky relaxace jsem využívala aspoň mezi vlnami k nahnání sil.
Přijela jsem otevřená sotva na jeden cm a to jsme byli celkem dlouho doma. Byli jsme první, tak jsme vychytali nadstandardní porodní box s vanou a vlastní koupelnou. A dlouho nás nikdo nerušil, takže svíčky a noční atmosféra.
Každopádně jsem se otevírala šíleně pomalu, rodit jinde tak už mě dají na císaře pro nepostupující porod, o čemž jsem i začala uvažovat, protože po 16 hodinách jsem byla pořád jen na tři a z těch bolestí jsem byla fakt už dost vyřízená a představa, ze to takto může trvat ještě jednou tolik, plus vypuzovací finále, mě děsila. Ale tady mě stále podporovali, ze no a co, tak to jde pomaleji, že to krásně zvládám a ať střídám polohy a pohyby. Úžas! Pak jsem si řekla o něco na podporu uvolňování čípku, nabídli mi homeopatikum do konečníku, to rozjelo větší kontrakce, ale otevírání nic. Pak jsem se svěřila Lukášovi, ze už to nedávám a že aspoň něco proti bolesti. Došel zástupce primáře, úžasný doktor a že co. Že by mi mohl ještě zkusit prasknout plodovku a vyvolat tím ještě větší stahy (to jsem v tu chvíli fakt chtěla!) a že pokud to do dvou hodin zas nic neudělá, tak to budeme řešit teda asi operativně.(to vlastně jen jakoby naznačil). Souhlasili jsme a v tu chvíli se mi rozjely takové bolesti, že jsem si vyřvala hlasivky! Každopádně do asi tři hodin byl Prokop na světě!
Vůbec mi v tu chvíli nevadilo, že ho ze mě vytáhli, že nešel spontánně, byla jsem strašně šťastná, ze jsem nevysrabila a ten pocit, jak mi ho dali na hruď, prostě ničím nenahradíš! Pak mě teda asi tři čtvrtě hodiny šili, mam prasklou hráz asi na třech místech a v pochvě taky dva stehy.. Prokop má 3,88kg !!! Chlapák! Vlastně díky němu jsem to zvládla, protože celou dobu úžasně spolupracoval a prosperoval.
Děkuju za Tvé kurzy, díky nim jsem byla klidná, že to bude tak jak má, a jak to mé tělo zvládne, když mu budu důvěřovat!
Porod SC a přirozený je milion a jedna! Po zvládnutí porození Prokopa se cítím přes všechna poranění konečně plná žena, dokonce mám dojem, že jsem s ním více napojená než jsem byla s Hermínkou, že nám to tak nějak lépe spolu jde (jasně, už je to taky druhé dítě, že) 🙂 Moc přeji všem ženám, které chtějí po SC rodit přirozeně, ať na to mají odvahu a věří si!
