Porodní plán jsem měla a všichni se chovali moc pěkně. (O všech sestřičkách na šestinedělí to zcela říct nemohu.) Zprvu jsem nevěděla, že částečné umrtvení při CS je též vpichováno do zad, tedy do míchy myslím, a já se jen chtěla ujistit, že to není ten Epidural. Snažila jsem se být pozitivní po celou dobu a věřila jsem ve svůj instinkt. Dlouhodobě se snažím poslouchat své tělo a to i třeba v jídle, když mam na něco chuť.
U císaře byl i tatínek bez problémů a pak mu dali malou k bondingu a mě k hlavě, když mě zašívali. Byla jsem moc ráda, že mi mohl být na blízku - je to příjemné když je člověk v cizím prostředí a není mu zrovna nejlépe. Měla jsem štěstí, že má paní doktorka měla službu (je to má gynekoložka a i na prenatalu jsem ji měla a pak i Amálku porodila) a znala mě, takže dle toho se mnou jednala. Osoby, které jsou kolem během porodu dělají samozřejmě hodně jaký ten zážitek bude.
Pokud budu mít druhé mimčo, tak bych asi zkusila bez poplatku (Podolský balíček) a pak bych tam chtěla být co nejkratší dobu, protože doma je doma - abych byla víc v klidu - než neustálé kontroly na pokoji sestřiček a stres z vážení miminka ....
Amálka se zdá být v pohodě a je stále veselá, směje se a řehtá. Přijde mi velmi pozitivní, v noci spinká a dělá nám velikánskou radost. Tak snad v celku pozitivní zkušenost na předání, ačkoli hypnoporod neproběhl, ale věřím, že mi i tak hodně dal.