Ahoj,Miso,
s hrdosti oznamujeme narozeni naseho syna Michaela. Narodil se 19.9. v 17,16 v pardubicke porodnici. Uz jsem byla vedena v rizikove poradne pro gestacni diabetes, podezreni na velkou velikost prcka (nakonec mel 3,55kg a 51cm) a na prenaseni (podle tabulek lekaru). Rodila jsem nakonec v terminu 40+6.
Kontrakce jsem mela uz asi od 8h rano a v klidu domova jsem je zvladala za pomoci prodychavani, relaxaci, vany a sprchy dobre. V 11h uz jsem volala Michalovi,at radeji prijede z prace a ve 14h uz jsme odjizdeli do porodnice. To byly kontrakce po 4min.
V porodnici se me ujala starsi sestricka, tatinka na pocatecni vysetreni separovala a zacalo vyslychani a monitor. Do toho prisla lekarka, ktera si pohrdave cetla nas porodni plan a zacala vetsinu veci z toho odmitat. Priznam se,ze jsem mela myslenky na to,ze utecu a jedu rodit domu.
Nastesti se ale v te dobe menila smena 🙂 Ujala se me mladsi porodni asistentka (tusim,ze se taky jmenovala Misa), pan doktor, byl povolan tatinek a slo se na sal, protoze jsem byla otevrena na 8prstu. Porodni asistentka i pan doktor se mnou probrali nase a jejich vize porodu a snazili se vyhovet. Bohuzel jsem se kvuli opakovanym mykozam v tehotenstvi nevyhla nastrihu hraze a kvuli horsim ozvam maleho mne museli pichnout plodovou vodu.
I kdyz mi nebyl uplne umoznen hypnorod, jsem rada,ze jsme kurz absolvovali. Zbavila jsem se strachu z porodu, vedela jsem,co me ceka a verim,ze i bolest pro me byla mirnejsi a porod byl rychly. Dokonce jsem si rikala i afirmace na dobry personal,coz se mi po pocatecnim soku i splnilo. Jeste jednou diky!
